Po šesti týdnech komplet hotovo... a já se jen valím :-D

Takže k finalizaci recyklace to bylo šest týdnů a myslím, že jsme skončili tak akorát, neb můj noční odpočinek začíná být velmi nekvalitní....

Na novou, dubovou desku stolu jsem se moc těšila a jsem z celkové předělávky nadšená. Vůbec nevadí, že je stůl úzký. Linka je hned po ruce, takže se může odkládat tam, a co se týče průchodnosti, rozhodně to pomohlo hodně. 

Ledkové světlo je fajn večerní intimko. Trouba s novým termostatem peče super, akorát jsem si na tu rychlost už zvykla //Kuře se upeklo na 80°C za hodinu//, teď to zase nějak trvá😄. 

Čajový koutek se po minulém víkendu přesunul na hlavní linku, stejně tak došlo k praktičtějšímu přemístění příborů, prostě ještě jsme to trochu uživatelsky doladili😊 Myslím, že za to mohla na víkend přítomná baJana, ale měla pravdu 😄//Sem tam by se to přiznat mělo že?// 

Koutek u vysokých skříní je tedy čistě počítačově pracovní. A taky jsme trošku zateplili podlahu černobílým akcentem v obývacím koutě, no hned holky začaly cvičit, takže úspěch. O víkendu jsem si dopřála i trošku zeleně, kterou jsem tak nějak postrádala. Visí nad stolem, jsem si řádně zauzlovala.

Teď už jen večery s nohami na stole //na chvilku 😀//.

Týden třetí a čtvrtý aneb trpělivost růže přináší...

Dneska jsme oslavili zapojení spotřebičů domácími palačinkami! Hurá!!! Konečně můžeme normálně vařit... Ještě sice čeká na výměnu termostat na troubě, ale jinak již téměř vše na svém novém místě.

Minulé týdny byly ve znamení podlah, obkladů, sestavování původních skříněk do nového uspořádání a řezání-olejování-přeskupení původní dubové pracovní desky. Povedlo se vše až na podlahu. No jo, ošizená technologie 😊, každopádně po rodinném dramatu s flekatou podlahou nalezen kompromis mezi "vykašli se na to a nech to být" a " já to ale pořád uvidím" - aneb když se něco nepovede, tak to jednoduše přiznej - podlahu ještě jednou přejela bruska a má holt šedou patinu místo jednolitého povrchu, už jsem si zvykla, dobrý, nebudou na tom vidět žádný škrábance 😂. Co stále čeká, je trouba, ledkový pásek do lišty nad linku, nová dubová deska stolu a ze zbytku desky ke stolu dvě police do pracovně-čajového výklenku k oknu. A bude!

Mimo to jsem měla volebně-organizačně náročný týden - každý den večerní schůzka kvůli něčemu.  V Kanicích se našly tři nové kandidátky, ale naše zastupitelstvo se tedy nakonec v důsledku (hlasovacím) pouze recyklovalo - 5 původní, 2 nováčci (analýza toho "proč" možná někdy jindy, otázkou je taky to, jak moc spravedlivý je současný systém přepočítávání hlasů, případně nastavení počtu zastupitelů v naší obci), každopádně výsledky, co se čísel týče, nebyly vůbec špatné, tak doufáme (naše koaliční iniciativy), že to bude staronová část zastupitelstva ochotna reflektovat v pozitivním směru, naši tři zastupitelé (2 nový, 1 původní) se budou snažit určitě. Trpělivost růže přináší...

Resumé? Únava, radost, očekávání... jak doma, tak místně komunitně.

Jsem moc ráda, že nám vzniklo mezi kuchyní a obývákem spousta místa a celý pokoj se otevřel. Holky to hned využily na postavení mega-vláčko-dráhy. V prosinci toto místo obsadí stromeček a v lednu někdo úplně jiný, pěkný to dáreček. Prostě stále se ještě vejdeme 😄 a v Kanicích je a bude dobře. Doufejme, že s novými lidmi (ač v menšině) přijdou i dobré nové nápady a energie, otevřenost.