Včera jsem se probudila po probděné noci (kvůli neustále se hýbajícímu vetřelcovi) s nepředpokládaným elánem. Proto jsem se rozhodla, že dodělám různé resty na dvoře a doma. S Julkou jsme vytáhly světle modrou židli již rok čekající na natření. Takže obě židle jsou konečně petrolejové. Pak jsme poklidily zahradní dětský domeček a pod pergolou, Julka zatím snědla všechny, byť jen naoranžovělé, jahody. Takový užitečný den. Tak jsem se rozhodla, že ještě začnu optimalizovat můj pracovní šicí prostor. Dvě skříňky, které jsem tam měla, jsem se rozhodla dát pod horní skříňky v kuchyni, kam rozměrově přesně zapadly mezi kraj a zásuvku. Vezmu vrtačku do ruky a začnu vrtat první díru, no jde to ztěžka (což měl být samozřejmě indikátor !nevrtej dál!)... a najednou jiskra a všechno v bytě umřelo. Ano, zařadila jsem se mezi dovedy, kteří navrtali kabel (ale prý nejsem rozhodně sama :-D). Ještě, že tu znám elektrikáře, který je velký gentleman a bez váhání zachraňuje bláznivé ženy s vrtačkou v ruce. Takže chudák tři hodiny odbouchával beton a letoval dráty - chytla jsem dva dráty ze čtyř u hlavního svazku ke kuchyni, naštěstí byly jen od dvou zásuvek, jenže v pěkně blbém a špatně dostupném místě, no a plus ten beton. Díky pane Vařeko! Skříňky zamaskovaly tu zasádrovanou díru a naplnila jsem je čaji a hrnky. Kdybych nic neřekla, tak to nikdo nepoznal, jen peněženka :-)
Z těch pozitivnějších věcí, Julinka je už taky tanečnice a má novou sukni s šátkem ze zbytků látky na mé svatební šaty, konečně jsem zase trochu zbytků zpracovala :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat