úterý 16. května 2017

Téměř letní provětrání šatníku...

Venkovní teploty rostou a přišel tedy čas zjistit, co bude moct Julinka nosit z loňska a co jí chybí. Zjištění bylo v jejím případě předvídatelné - ano, téměř všechno :-) Trochu děsivější bylo zjištění, že totéž oblečení může s klidem nosit i Emilka :-D Ano, Julie se stále bez problému vleze do kraťasů pro 12-18 měsíců a z Emilie rozhodně nepadají...

Každopádně jsem taky trochu pročísla zbytky látek a různé svršky od ségry a kamarádek, které mám naskladněné v pytlích a krabicích a Julinku trochu potěšila novými upcyklovanými kousky. Tak třeba mi tu zůstal pruh pololnu z kamarádových pruhovaných kalhot - Julka má tedy nové kraťasy. K pánskému vzoru jsem vybrala střih se šmrcovními holčičími vázačkami na spodním lemu. K tomu jsem jí střihla z teplákoviny ležérní širokou mikinu na chladnější letní dny a šila ji přiznanými švy z lícu. No a pak jsem tu vytřídila tašku od mojí ségry, jednu halenku jsem si pověsila do skříně a ze dvou udělala holčičí garderobu - puntíkované vínové šatky na léto a serióznější halenko-šaty, až půjde zase s tátou do divadla. Ještě to chce pásek a baleríny :-) 


PS: Julii se nejvíc líbila černá spodnička s krajkou pod bílou halenku, kterou jsem udělala z tílka od kámošky, ale hlavně! Bez té halenky :-) K tomu ještě přiběhla s obličejem počmáraným růžovou pastelkou, prý že má namalovanou pusu... Občas mě zaráží, jak hluboko geneticky jsou všechny tyhle záležitosti zakódované (pochybuju, že bych jí v tomhle dávala extra vzor s tím mým hranatým batohem), když s nimi dokáže vyrukovat tak malý dítě :-D  No, potěš, pánbůh s námi!!! A Emilce taky určitě něco ušiji, ale od čtvrtka až do konce měsíce máme dovolenou, takže až v červnu :-)

pátek 12. května 2017

Hranatý batoh...

Tak konečně hotovo. Všechny rozešité věci, opravy a úpravy dodělány (ale další objednávky čekají na příchod látek a měření....
Ale hlavně je hotový můj nový městský batoh!



Dal mi zabrat. Výztuha Decovil, černá koženka a ta báječná veselá bavlna, která se hodí ke všemu jednobarevnému. Ale garantuji, že to je poslední kousek, který jsem kdy šila. Ne že bych z něj neměla radost, ale na mě to je moc "tuhá" práce, víc mi sedí měkké oblečky :-D

Když ho viděl můj muž,
tak prohlásil: "Jéžiš, hranatej batoh (s pousmáním)." 
Říkám: "Proč jéžiš?" 
On: "Dneska to zrovna kluci na kurzu (rozuměj ANJ) rozebírali, že holky nosej fakt divný věci, třeba ty hranatý batohy (rozuměj, on je tam jediný ve svých 31 letech ženatý a tak téma sličných dam je na každodenním pořádku, nebudu ale přesně přepisovat výrazy, kterými tyto konverzace oplývají, neb můj muž mi je pro pobavení zprostředkovává doslovně a to se fakt nedá :- D)

Tak je vidět, že hranatý batohy frčí a všimne si jich i mužská část populace, i když někteří by nás raději viděli s lakovanou kabelčičkou od Diora a v černých kozačkách s minisukní :-D Sorry kluci :-D

středa 10. května 2017

Večer v zahradě...

Poklidný večer v naší zahradě... Dnešní sklizená rebarbora se už hřeje v našich žaludcích jako nepřekonatelné crumble. Myslím, že u nás začíná crumble sezóna. Ovoce, vločky, cukr, máslo, ořechy, semínka, skořice - jednoduchý a lahodný dezert z jakéhokoli ovoce. K tomu meduňkovo - mateřídouškový čaj. Malému odkopku divoké mateřídoušky se u nás na skalce opravdu daří.


Noční a ranní mráz nepřežily jen brambory (ale ty se určitě vzpamatují), zbytek vypadá ok, rajčata prozíravě čekají na zasazení stále na okně. Opravdu se těším na jahody z loni zasazených jahodníků, naprostá záplava květů, tak z nich snad něco bude, i když mi je jasné, že holky to oberou dřív než z toho budu mít něco já :-).



Barevné květy skalniček, které vždycky oko potěší. A všechno je to náplava z různých odkopků posbíraných všude možně a u ledaskoho, nenáročná, trochu divoká zahrada po mém gustu :-)


pondělí 8. května 2017

Víkendová rychlonávštěva rodiny v Čechách...

Druhého prodlouženého víkendu jsme využili k návštěvě rodiny a jako vždy jsme stihli svou přítomností oblažit všechny z obou stran. No, ty přesuny jsou trochu hektické, ale 180 km je 180 km, tak vždycky raději všechny najednou, ještě že bydlí 40 km od sebe.


Jaro v Městci Králové se sestřenicemi, krátká návštěva dědy Járy v Čáslavi, touto dobou již v důchodu, a jaro u baŠárky na dvoře, kde jsme se po sakra dlouhé době sešli úplně všichni z klanu, bylo to fajn! Julie byla poprvé na pouti (jo, já jí ta autíčka v obchoďáku opravdu nikdy, ale nikdy nepouštím...), výstava králíků a drůbeže, spousta jarní drobotiny, sbírání hluchavek do sušičky, houpačka na stromě, hermelín z udírny a fotbal...


Tak zase příště...

úterý 2. května 2017

Pracuji, nestíhám psát, všechno je rozdělané...

Pracuji :-)

Můj dlouho plánovaný batoh...
Kostým na břišní tance pro kamarádku...
Mikina pro kamarádku...
Troje legíny pro její dceru... z prostřihů už jsem stihla čapky pro holky :-)
Pruhované lněné kalhoty pro kamaráda...
Opravy riflí a jiných serepetiček...


Všechno je rozdělané, nic dodělané...

Nemám teď úplně o čem psát, protože mi čas nějak utíká pod rukama, asi jen že jsme se včera na letošním prvním běžeckém pobytu pěkně spálily, měli jsme tu babičku, udělali jsme kopu práce na zahradě a mám z toho radost :-) Až bude něco hotové a udělám si čas na hrnek s čajem, napíšu...


čtvrtek 13. dubna 2017

Stěhování národů a další trasa pro společné cyklotoulky...

Emilka už večer neusíná během vteřiny. Dosud jsme jí dávali usínat do ložnice, k sobě do obýváku jsem ji brala až když jsem šla spát. V pátek ji Petr našel smějící se na kraji postele, šla potichu za námi... Už je v ní velká duše, která ví, kde nás hledat :-) Takže bylo rozhodnuto pro nastolení nového režimu pro obě holky. Postýlka šla z obýváku do pokojíku a holky usínají spolu. Všechno klaplo, dokonce i Julie to poměrně dobře vzala. Jediné, co se změnilo pro mne je to, že musím v noci udělat 3 až 4x asi deset kroků navrch, když si Emka žádá občerstvení - no, jedu trochu v režimu autopilot, ale zase to přineslo jiné kompenzační výhody :-) 

Emilka chodí o trochu dříve. S Julkou čteme knížky v obýváku a až Emka usne a Juli už vypadá, že by usnout mohla, tak se odebeře do postele ona, ode mne už jen pusa a přání hezkých snů a odcházím. Zatím se nám bohužel pokaždé povedlo Emilku opět probudit, neb Julie nedokáže šeptat a mluvit prostě pořád musí. Emilce jsem dala napít, holky si pak něco broukaly, Emka trochu pokňourala, ale obě byly za 15 min tuhé. Což je velká změna, Julie dosud vyžadovala přítomnost dokud neusnula, jak se člověk hnul bylo zle. Takže jsem šťastná jak blecha, že tam nemusím se zavřenýma očima hodinu ležet (občas se mi stalo, že jsem usnula taky). Tajně jsem v tento pokrok doufala, spoléhala jsem na to, že když bude jednou mít Emilčinu společnost, tak bude spokojená. Navíc se zdá, že ji to uspokojí i v noci, to Emilčino dýchání, a tudíž již třetí noc prospala celou ve své posteli a já jsem byla ušetřena kopanců do hlavy a břicha. Neřadím se mezi příznivce společného spaní s dětmi... Pomazlím je předtím, potom, kdykoli, ale nohy a ruce narvané v puse, očích, břichu a pod krkem jsou pro můj spánek prostě vražedné :-)

A tak když poměrně v klidu spím, tak mám náladu i na to kolo. Čekali jsme včera déšť, přišlo jen deset kapek, tak jsem ozkoušela kratší trasu pro moje a Emilčiny cyklotoulky (tahle byla ověřená už i s Julinkou).


úterý 11. dubna 2017

Malé podnikání...


IČ jest doma a tak jsem to spustila. Moje oblečení a doplňky budou k nalezení na Facebooku zde (v informacích najdete i info k objednávkám) a samozřejmě tady na blogu :-) 

Značku (hříčku se jménem) jsem nakonec volila neutrální, aby se hodila na všechno. 

Šít budu určitě spíš na míru, s malovýrobou si nemůžu moc dovolit, aby mi tu něco viselo pět let. Budu ale trošku malovat a sem tam nadhodím nabídky s inspirativními kresbičkami, neb jak se mi hodně lidí přiznává, nemá vůbec žádnou představivost, a tak si nedokáže vymyslet svůj model. Ale kdo by chtěl a měl alespoň barevnou představu, vyhlédnutou látku nebo jakýkoli nápad, nadhoďte mi ho a já to pro Vás můžu zkusit přetransformovat na papír, ať máte nějakou tu představu a domluvíme se na případné realizaci.


Trochu jara...

sobota 8. dubna 2017

Roztržené šaty...

Od švagrové jsem před delší dobou dostala na donošení zajímavé šatky... Ve čtvrtek je poprvé vzala na sebe... A samozřejmě je hned po nich... Jen jsem se skrčila, trochu se mi roztáhl hrudník a křup - díra až do půlky prsa :-D To už nic nespraví, tak říkám, no aspoň látka pro holky... Promiň Luci, nedonosím je já, ale holky :-)
Pro Julinku jsem ustřihla spodek a s trochou nápletu a gumou má parádní nabíranou sukni. Vršek jsem prostříhala Emce na letní bombarďáky, které schovají plenu. A ze zbytku zad zůstalo Julince ještě na šátek. 3 v 1


pondělí 3. dubna 2017

Slunce, ovar, slivka, mikina na celý dlouhý rok a další...

Víkend ve znamení červnového počasí jsme strávili s tetou Jíťou alias mojí sestrou. Sobotní procházka po Kanicích s nafocením prototypu vpínací mikiny do kabátu byla větrná a Emilka nespolupracující, ale nějaké fotky vznikly :-) Mučení dětí raději nezveřejňuji... Mám už jednu fleecovou, ale materiál není to pravé ořechové. Zkusila jsem tedy warmkeeper - příjemný, hřející a dobře se z něj šije. Tak budu mít dvě na střídačku. Mikina jde vepnout do kabátu nebo nosit se zvláštní vsadkou v přechodném období nebo letních chladných dnech. Má prodlouženou kapuci a překryt límce s dvěma řadami patentů. Ty umožňují límec zapnout jak v kabátu/se vsadkou, tak při samostatném nošení a zajistit si tak teplý krk, i když je tam hlava mimiňáka (Emce říkám něžně "tankistka"). Ségra odpoledne koštovala pálenky na našem dvoře, dali jsme si ovárek a chytali bronz :-D Díky sousedé! 


V neděli jsme vyrazili do bazénu a na Kamenný vrch - chtěli jsme ještě stihnout koniklece, ale těch pár slunečných a teplých dní jim dalo zabrat, takže jsme tu krásu mohli už jen tušit dle neuvěřitelného množství odkvetlých kousků a pár zbylých fialových jedinců. Každopádně i tak to byl fajn výlet, Julka ho oddrandila na motorce a spala celou noc ve své posteli :-) Jupí!


Živnostenský list jest doma! Takže to brzy otevřu veřejně, ještě dolaďuji nabídku. Vlastně bych řekla, že to papírování a všechny vizuální záležitosti okolo zaberou úplně nejvíc času, zlaté šití :-D 
Zítra předávám nezateplenou vsadku na přání do téhle parádní bundy! Proč mi k ní ladí papuče?!?! :-D Moc se mi to líbí - černá byla od zákaznice dobrá volba.


středa 29. března 2017

Jarní zahájení tréninku...

Dnes jsem si spočítala, že jsem přibližně rok a sedm měsíců neseděla na kole (přibližně, protože už si ani nepamatuji, kdy jsem na něm seděla naposledy). Za to můžou všechny ty těhotensko-poporodní stavy v kombinaci s věkem dítěte a ročním obdobím. Takže až letos - konečně! Dneska! Nádhera! A proč hned nezačít s 12 kg zátěží, na trase, kterou mi můj drahý vybral. Kupodivu to s tou fyzičkou není tak hrozné, docela jsem si to užila. Ujela jsem to na játrech s rýží, pak doplnila v Adamově před stoupáním o jednu hutnou minestrone s malou kofolou a vydržela :-) A jak jsem tak dlouho nejezdila, tak jsem úplně vypustila, že vlastně opravili cestu od Výpustku do Babic - no a to bylo pošušňáníčko - tenhle kopec totiž nemám ráda, ale s novým asfaltem jako by tam z půlky nebyl, takže měním názor a trasu adoptuji jako pravidelnou středeční (co počasí dovolí). Vlastně bych řekla, že pokud nějaký masochista hrozně rád jezdí do kopce (třeba jako Petr), tak tenhle výjezd je teď jeden z nekrásnějších cyklistických zážitků v okolí Brna (i pro ty, co jezdí na silničce, vlastně v tomhle stavu hlavně pro ně). Taky jsme s Emilkou musely prozkoumat všechnu tu fialovou jaterníkovou krásu kolem. Pro Emilku to byl už druhý výlet, je trochu ochuzena, Julka měla v jejím věku už najezděné stovky km, musíme to dohnat! Z Babic jsem frčela rovnou do školky vyzvednout Julku. Děti mě pobavily - ty co tam ještě zbývaly, si sedly na židle k jejich obrovským oknům jako v divadle a koukaly na náš cyklo odjezd. Ne, asi opravdu nikdo nejezdí pro děti na kole a se sourozencem ve vozíku, jsme prostě cvoci :-D 


O víkendu jsme zahájili výletní sezonu procházkou směrem k Alexandrovce na medvědí česnek. Julie pozře opravdu všechno :-) Tohle počasí bych si už nechala líbit, jen by do toho mohlo tak dvakrát do týdne pořádně sprchnout, kvůli zahrádce.

To je moje večerní odměna :-) Pro hubnutí netrénuji, jen na sílu a výdrž!


středa 22. března 2017

Pyžamko pro osmiměsíční zmrzlé zlato...

BaŠárka se konečně dočkala! Již může vymazat z mozku větu: "Už jsi jí ušila něco z toho pěknýho kousku flanelu?" Již ušila :-) Ten kousek/zbytek flanelu mi věnovala paní z obchodu s látkami v Čáslavi jako přilepšení k nákupu. Já ho teda chtěla zaplatit, ale ona nic nechtěla :-) A rukávy jsou z dědovy zabavené firemní mikiny. To ne já, to baŠárka. DědaPa si mi stěžoval, že ji donesl domů z práce, ani se nenadál a baŠárka mu ji ukazovala rozstříhanou, prý dobrá teplákovina pro Niku :-), tak takhle to u nás chodí... Náplety jsou z různých odstřižků, já vím proč nic nevyhodím, horší je to vždycky v pravý čas najít. 


Za pět dní bude tomuhle zlatíčku osm měsíců. Péruje na všech čtyřech, má jeden zub a je to cvičená opička: mává "pápá", dělá "pacipaci" a ukazuje "Jak je velká Emilka? Táááák..." No, když ji srovnám s Juli, tak musím konstatovat, že je každá povahově úplně jiná :-) Slavíme nemocné, to nám donesla zase Juli ze školky, ona už se z toho vylízala, tak jsme s Emkou obě převzaly žezlo. A teplé pyžamo se bude ještě minimálně dva dny hodit - pomalu nám klesá teplota v bytě, neb se nám cosi pokazilo a naše turbo se prostě rozhodlo stávkovat... jako na zavolanou, ví kdy si vybrat volno - na pátek je objednaný (už dlouho) servis... Akorát to hlásí chybu v odtahu spalin, takže na zítra ještě rychle povolán kominík... Jsem zvědavá, co to bude za problém. A už se těším na sprdunk od jednoho nebo druhého... ano, tuším, že to bude naší vinou, v údržbě jsme flákači, takže to flákačství přehodnocuji - předsevzetí - 1x do roka... Tak se myjeme v lavoru s vodou z rychlovarné konvice, Petr v práci, moje vlasy budou muset počkat (s tou rýmou a kašlem tu ledárnu na hlavu nedám), nádobí spotřebuje dvakrát tolik jaru (promiň přírodo) a topím troubou - tvarohová bábovka, mňam, to taky zahřeje na srdci, hlavně s lipovým čajem...


úterý 21. března 2017

Potištěné říjnové teepee

Vytahuji z krabice opomenutých výtvorů. Tohle teepee pro Terezku jsme s její mamkou dávaly do kupy už v říjnu, do jejich nového domu šlo v listopadu, ale až teď jsem si ho tam vyfotila :-) Ušito z látky DITTE, spotřeba 3,5 m. Potištěno balakrylem a vlastnoručními razítky z moosgummi.


U  nás doma, vzhledem k úspoře místa, vede indiánská chýše z dek. Tu tyrkysovou moje mamka objevila v sekáči za 50, ona je boží - mamka i deka. Juli má nová povlečení a prostěradla, nakoupena velká zásoba na příštích 10 let. Po takové době jsem se rozhodla vytřídit stará, která jsem dostala v začátcích mého a Petrova společného bydlení. Stará, stále poměrně schopná, jsem poslala dál potřebným, myslím, že je ještě někdo užije.




středa 15. března 2017

Malý tvor s duší gurmána středního věku...

Nezávidím těm, kteří musí řešit každodenní boj s dětmi o to, aby aspoň něco pozřely... Julka sice občas taky prudí, není to ovšem tím, že by jí nechutnalo, to je jen z toho prapodivného principu "jak co nejvíce vytočit matku". Naopak, naše Julie je schopná pozřít téměř vše a naprosto si libuje v gurmánských požitcích. Moje sestra řekla, že má apetit čtyřicetiletého chlapa. Je to tak. Bude si muset najít dobrou práci, slušně vydělávajícího manžela nebo nevím co :-) Protože například dnes připravené sushi k večeři - sama spráskala jeden celý váleček na svačinu. Občas si doma nějakou tu dobrotku dopřejeme a to je pak ona v sedmém nebi :-D Jinak zbožňuje tvarůžky (všechny smradlavé sýry), mango, kapary, sušená rajčata, ryby, krevety, slaninu, klobásky, maso všeho druhu, omáčky (guláš nadevše), droždí, řasy, všechna semínka, ořechy, sušené ovoce, prostě roztodivné věci (o sladkém ani nemluvím, to se jí snažíme držet zkrátka)... sní i chilli (jen v jídle samozřejmě, celou papričku jí nedávám)... nejbizarnější jsou ovšem kůže a chrupavky z kostí (naštěstí už pochopila, že rozkousávat i kosti není úplně vhodné). Tak jsem zvědavá na Emilku, zatím jí taky chutná... Jestli nebude lepší ty dvě šatit než živit :-)


Modrá je dobrá... i pro kaktusy...

Zase ta modrá, přišlo na mne opět nějaké modré období :-) Prostě s bílou moje barva. Dostala jsem totiž nové prostírání v oblíbeném azurově-mátovém odstínu (dobře, něco mezi modrou a zelenou). A tak jsem to vylila i na květináče pro přesazení kaktusů. Rozumějte, kaktusy jsou jediné rostliny v našem bytě, jinak šlo vše pryč kvůli vlhkosti. Taky je téměř vůbec nezalévám... Tak jsem se rozhodla, že jim zase trošku péče věnuji - více prostoru a jarní zálivka. Jsou v pokojíku, tak i květináče dostaly dětský rozměr. Pak jsem tu stejnou barvu vylila i na opěradlo Julčiny židle, která dostala kosmetický nátěr, neb byla již značně ožuchaná (zapatlání se nepočítá).


Na sobotu jsme pozvaní na oslavu narozenin Julčiny kamarádky, tak jsme dnes vyráběly přáníčko a malinký dáreček. Žádné nosit nemáme, což chápu, ale aspoň drobnost je snad slušnost - háčkovaná korunka se do nějaké krabice určitě vejde. Julka mne pořád překvapuje zručností - stříhání jí jde lépe a lépe, obdélníky/dárečky jak vyšité...



úterý 14. března 2017

Týden "volna"...


Kabát jsem dodělala nečekaně rychle, takže do dalšího nedomácího šití mi zbývá týden. Včera jsem si s holkami poseděla, zablbla, pohrála, přečetla si časopis,... skoro nespala, neb Emilce se nejspíš klube další zub... Naplánovala pár návštěv a víkendovou rodinnou pohostila. Každopádně mi zbyl čas na Emilčinu novou jarní teplákovku z téhle rozkošné teplákoviny, kterou jsem už půl roku schovávala. Kalhoty jsou z 30 let staré teplákoviny, kterou schovávala baJana :-D Pravděpodobně z toho měl mít teplákovku Petr :-), kvalita horší, ale drží a je teplá.

Emilka se plazí o sto šest, péruje na všech čtyřech, takže to vidím už jen jako otázku času, kdy mi skončí poměrně svobodné časy nehlídání :-)

A úplně jsem se zapomněla pochlubit dárkem pro baŠárku k únorovým narozeninám (protože to měl být dárek že, nemůžu to hned strkat na web). Devět hrnků s rustikálním razítkem  barvy tulipánových listů :-) Razítko porcelánovou barvou je tak nedokonalé, až se mi strašně líbí. Guma prostě trochu klouže, ale k našim se to myslím přesně hodí, trocha té nedokonalosti :-)


V příštím článku přesazujeme kaktusy a natíráme židli Nicol... Květináče jsou připravené, jen ta hlína na kaktusy je zatížená na dně kufru auta asi 300 litry zahradnického substrátu a pytlem písku do pískoviště, od neděle to nikdo nevyndal a já to fakt asi neunesu... :-)

čtvrtek 2. března 2017

Nové kousky, hodně práce...

Dlouho jsem nepsala, nějak se mi nedostávalo času. Emilka najela v půl roce na pravidelný denní režim, dopoledne hoďku až dvě spí, takže šiji. Udělaly jsme si s holkami výlet do Děčína, aby se podívala Emka konečně na své praprarodiče. Julinku jsme umístili na pár dní k baŠárce. A tak jsem toho zase dost stihla :-) Zelený kabát pro Alenku, soupravu pro Terezku, opravit a oživit nejmenší soupravu po Julince pro Emilku. 

Vyřídit hodně předběžného běhání okolo tajné operace "Maringotka". Vyžehlit metrovou kopu prádla. Vytřít podlahu. Jen abyste věděli, co zanedbávám a kde beru čas :-) Připravit ceníky, nafotit detaily kabátů, začít pracovat na FB stránkách pro můj kšeft... Na ŽÚ jsem nedošla... Připravit se na další kabát pro Aničku. A tak.... 

Emilka začala lézt, nejlepší je požírat nohy od židlí a stolů, kolečka od postýlky... Na Valentýna ji vylezl první zub, teď mi málem ukousla ucho, protože hrozně moc touží sníst moje náušnice...

Dnešek je věnovaný práci na PC - blog, vlajka pro Tisíc mil, návrh loga pro bratránka... A už mám doma nového šicího kamaráda, zvykám si, ale šije krásně potichu, zatím :-)

V jednom kole, dobrý pocit z každého dne, kdy něco nového vznikne a něco zažijeme...

pátek 10. února 2017

Únorové karnevaly....

Chystáme se na středeční karneval ve školce... Pohádková Amálka a malá beruška... táta prohlásil, že Amálka je tak trochu hippie... Za mne - šaty z mlhy a moje chvilka u šicího stroje :-)



A jarní bunda pro ségru... k lednovým narozeninám :-) Druhá chvilka u stroje...



neděle 5. února 2017

Kabáty a kabelky...

A protože už to Barča Lochta za mne sepsala, tak čtěte tady :-) Bylo to trochu zmatené, neb já si jsem schopná po 10 letech v Brně plést místa schůzek (za to může to mléko :-), ale sešly jsme se a bylo to fajn :-) Díky holky!! Snad už na ten živnostenský úřad konečně dojdu :-)




čtvrtek 2. února 2017

Letošní zima mě opravdu pozitivně nabíjí...

Po deseti letech to konečně stojí za to! 

Dneska jsem Julku vezla do školky na saních, nemusíme jezdit nikam na hory, když ani kvůli Petrovu jazykovému kurzu nemůžeme... Letošní víkendový pobyt na Blatinách byl pro mne zatím jedinou možností vyrazit na chvilku na běžky, třeba to klapne i teď o víkendu - v sobotu Petr, v neděli já, možná půjdeme na Brněnskou přehradu, jeden na běžky, druhý s bruslemi a dětmi, uvidíme... Tolik sněhu okolo domu jsem tu ještě nezažila. 


V neděli byla Julinka s tátou v divadle, já na přehradě, dala jsem tři kolečka na bruslích a měla toho dost :-) S tím kočárkem zabírají úplně jiný svaly! Ale bylo to fajn, brněnské mamky vytáhněte brusle a kočáry, nasedněte na jedničku a vyrazte (autem raději ne, parkování je dost beznadějný).

V úterý jsem jela na Petrovu radu na plavání s Mili raději městskou. Jo, on se v těch předpovědích vážně vyzná, vždycky mu to klapne :-) Takže domů jsme si daly procházku Lesná - Bílovice, v té největší chumelenici, tak jak říkal: "Bude Vám sněžit, až půjdete domů." Sněžilo a já nic neviděla :-)


Proběhl tak zátěžový test nového kabátu a bot z CCC. Včera jsme kabátky fotily s kamarádkami na Petrově - bílo, uklizeno, krása. Fota v příštím příspěvku :-) Emilka oslavila půl roku. Co?!?! Kde ten půl rok je?

Ten sníh a pár nových pozitivních vizí naší rodinné budoucnosti mě v tomto týdnu způsobily takové vyplavení endorfinů a adrenalinu, že jsem noc z neděle na pondělí a z úterý na středu vůbec nespala, pořád jsem nad něčím přemýšlela, ještě že jsem na ten spánkový deficit zvyklá. Aspoň jsem zjistila, co se děje doma v noci - kdo povídá ze spaní, kdo se směje, kdo naříká, je to docela sranda :-)

Tak co hezkého nás ještě čeká?

úterý 24. ledna 2017

Látková písmenka...


Nejen pro moje holky, ale už jsem je šila i pro Kristýnku a teď mi přistála objednávka i pro její sestřičku Adélku. A tak jsou tu, tentokrát už mám konečně cik cak entlovací nůžky, takže vypadají snad i opravdu hezky :-) Po dlouhé době zase drobný ilustrační fotonávod.



Drobné narozeninové úlovky a další novinky...

Co jsem kde ulovila? Jak jinak než látky... Narozeninová návštěva u babiček = kapitál a hromádka nových látek. Nová šedá a růžová - hodí se ke dvěma uloveným polštářkům z Jysku s trojúhelníky. Doplnila jsem je o dva další, částečně recyklované. Fialový je z kousku rozháčkovaného svetru, který jsem asi nikdy neměla v úmyslu dokončit. Na polštář to bylo ale akorát, ještě že vím, kde tyhle poklady mám :-) Druhý, patchworkový, je inspirovaný jedním výstřižkem z Bydlení a vyrobený ze zbytků manchestru a jiných odstřižků, co se doma povalují.


Dále jsem ulovila bavlnu na Emky nové povlečení, neb jich moc nemá a s momentální mírou uvolňování slin a spol., je dost otáčíme. 
Pak jsem umístila také náš pozdní vánoční dárek - nový odkapávač. Jupí, jsem nadšená! Jelikož nemáme z jakéhosi principu myčku, tak to u nás byl dost problém, to sušení a odkapávání. U dřezu nemáme odkapávací plochu - nelíbí se mi to a navíc z toho stejně všechno padá. Měli jsem ikeácký, černý, plastový odkapávač, ale ta guma už byla ekl i přes všechno drhnutí. Navíc voda zůstávala pod ním. Tohle je jiné kafe - vejde se do něj nečekaně hodně nádobí, nic z něj nepadá, voda sama odteče a pod ním linka větrá. A navíc i nějak vypadá :-) 
No a při první novoroční návštěvě IKEA jsem se konečně rozhoupala dodělat "špajzkovou stěnu" v kuchyni a koupila nástavec nad lednici (to mám prostě na IKEA ráda, když si vzpomenete za čtyři roky, pořád seženete díl, který bude pasovat, i když je to už jiná série kuchyní). A už se tam hřejí kuchařky a nezeje tam taková díra. Plus na nás čekalo ještě překvapení v podobě PYSSLA korálků v pastelových barvách (vidí mi někdo do hlavy?... já si o ně sice v půlce prosince napsala, dokonce dostala odpověď, ale pohybuji, že by tak rychle reagovali na můj dotaz :-) )


No a ještě se u nás hřeje tiskárna, kterou jsem trochu postrádala (hlavně skener) a taky nový rovnosteh (rozuměj šicí stroj), ale ten je teď u babičky Šárky dokud si nenechá opravit svůj, který jsem jí asi potentila stejně já, tak aby měla do té doby na čem šít. Jo Vánoce byly štědré, ale už s těmi nákupy končím. Tedy ještě mám v merku dvoje pořádné nůžky, ale pak už vážně konec :-)

středa 4. ledna 2017

Když se vyprázdní peněženka...


Dnešní bezhotovostní život je na jednu stanu fajn, na druhou... Když zaplatíte fotky ze školky, Váš muž si půjčí drobné na svačinu, protože do práce běží, nemůže si vzít papírové, neb by z nich nic nezbylo... tak zjistíte, že už nezvládnete koupit ani chleba :-) Julčino vánoční prasátko jsem si zapověděla, to už by musela být super akutní záležitost.





Tak jsem si řekla, že ten chleba můžu zase po delší době upéct. Mňam, moje svačina s kozím sýrem se vyvedla: 

150 g žitné chlebové mouky
300 g pšeničné chlebové mouky
balíček sušeného droždí
10 g soli
5 g drceného kmínu
hrst slunečnicových semen
300 ml vlažné vody

Vše suché smíchat, zalít vodou a vypracovat těsto, 10 min hníst. 2 hod nechat kynout, prohníst a pak nechat kynout ještě 1 hod v ošatce. Vyklepnout na plech, dát do trouby předehřáté na 230°C na 5 min, pak stáhnout na 150 °C a péct ještě 35 min. Dobrou chuť!


Nejsem úplný příznivce tohohle typu fotek, ale pan fotograf byl každopádně naprosto úžasný a holky mi přijdou rozkošné :-), že jsem si je koupit musela.

PS: Večer mi přivezou nákup, sláva bezhotovostním platbám kartou!

První vlaštovka pro tmavovlásku...

Tak které tmavovlásce bude slušet tenhle kousek vel. 38? Až ho pořádně nafotím, ušiji ještě jeden (pro sebe :-) ), dojdu na živnostenský úřad a zařídím dost dalších věcí okolo, bude k mání. A to fakt nevím, kdy to bude :-) Leda, že by ho někdo chtěl dříve na základě "dlouholetého" přátelství :-D. Každopádně bude se slevou - vsadka se hůř připíná - není to žádná velká funkční vada, ale zip drhne. Protože mě tedy opravdu nenapadlo, že spirála u kratšího zipu má i nepatrně menší zoubky... No, chybami se člověk učí. Zátěrové zipy už dávat nebudu, když nemohu dát na vsadku kratší zip. Budu dávat kostěné a přes zip krytku. To vyzkouším na mém, petrolejovém, neboť jsem se do žlutého zamilovala, jen ta barva mi fakt nesedne, jinak by byl můj tento. Současnou bundu asi dám k dispozici za velmi příznivou second-handovou cenu s jakkostní slevou :-). Taky na mém zkusím jiný typ kapes, zapínací. Plus chci ještě přidat odepínací fleecovou podšívku do mrazů (použitelná jako mikina). Tak tohle budou mé dva ukázkové modely s klasickými vsazenými rukávy, provedení na zakázku v požadované délce. Žluto-oranžový kousek má odepínací kapuci, náplety (bez děr na palec), stahování dole, v pase a u krku, hluboké kapsy bez zapínání. Má rozšíření pro těhotné - rozepínací boky. Má i přídavný díl pro nastavení a zapnutí kapuce při nošení. Do portfolia mě čeká ještě ukázková bunda s raglánovými rukávy, ať si každý může navolit střih a prvky, které potřebuje. Další výzva od kamarádky jsou odepínací rukávy... uff, ale jo, zkusím to. Plus mi tu leží ještě úplet na nákrčník, aby netáhlo při nošení na krk. Tak šup do toho, je to spousta práce!


Dnes jsem ušila dvě teplé kukly pro dva bráchy rošťáky, kteří vyráží na hory. Můj petrolejový soft taky dorazil a zase jsem neodolala a přidala nějaké ty úplety do zásoby pro holky... a to jsem se musela krotit :-) Ach jooooo...