sobota 15. června 2019

Dvě ze tří už jsou ve skříni...

Po delší době jsem zase usedla k šicímu stroji //Co jiného se v tom vedru dá dělat, než se zabednit doma, kde se nám ještě daří udržet poměrně slušnou teplotu ❄// a výsledkem jsou hotové přehozy pro moje dvě menší cácory. Julinka se sice trochu zlobí, ale už bude na řadě. No, už mohla mít taky rozpracováno, ale po té, co mi shodila na zem do hromádek narovnané poskládané díly na tu její deku, budu muset zase sebrat chuť na pokračování - tři hodiny práce v čudu za jednu vteřinu 😈 Budiž jí ke cti, že jí to mrzelo a všechny rozházené trojúhelníky poctivě roztřídila dle barev a motivu, abych to mohla zase poladit do finální podoby.


Tak a pak ještě ten nový pokojíček, kde je budou moct využít - vzhledem k  délce přípravné fáze (projekt, stavební řízení, najití firmy,...) budeme šťastní, když by ho dostali na Vánoce 😂 Rekonstrukcím zdar!


středa 20. března 2019

Když děti rostou, děláte pořádek v zásobách zbytků látek a sluneční lázeň nabíjí baterky...

Chystáme se ještě na sníh, ale doufám, že to bude taková ta parádně slunečná, jarní dovolená na sněhu - opalovací krém a sluneční brýle nezbytné 😎 A kdyby ne, nevadí, vybavení a nápady s sebou do každého počasí (má na starosti tentokrát můj muž). Přebuz, krásný konec světa, tak uvidíme.

Už dva týdny u nás probíhá jarní řádění po domácnosti a další zpracování zbytků látek - Juli vyrostla, Emilka taky, takže část oblečení se přesunula od starší k mladší a nedostatek spodního prádla pro Juli vyřešen během 14 dnů z roztříděných zbytků. Střih jsem obšlehla podle senzačně padnoucích kalhotek, které holky dostávají od baJany. A pro Oli taky něco, přechodová kombinéza pod nosící bundu nebo do slunečních paprsků, něco takového mi po holkách chybělo a ten zbytek svetroviny ulovený ve výprodeji se využil do mrtě. 

 

Každopádně minulý víkend i dnešní den jsme se pro jistotu v paprscích vykoupali. Nedělní tvůrčí a rozehřívací procházka okolo Kanic - studánková víla přivolávající do studánky nad Kanicemi vodu, která už přes dva roky neteče.... A dnešní výlet se školkou - první jarní den - házení Morany do Svitavy... A po školce hřiště a obdivování jarní krásy na zahrádce... Přece jen ty paprsky jsou opravdu blahodárné ☀


čtvrtek 28. února 2019

Jaro opatrně ťuká na dveře....

Je to ve vzduchu, člověk už neví jak se ráno obléct, aby odpoledne neumíral ve vlastním potu... My už se tedy trochu na jaro chystáme, venku a v šatníku, ale nic ještě neuklízíme, ještě věřím v nějaký ten záchvěv zimy...

Čepice, co se pořád někde ztrácí - spíchnuto jarně-letní sesterské rychlotrio čepic a čelenek do slunečného a větrného počasí. Nakonec jedna čelenka i pro mne, neb ani já vítr v uších nemusím, ale v čepici mi je teď už vedro. 


A já stále ještě doufám, že si užijeme dovolenou koncem března na sněhu 😂 Jedeme do Krušek, kde je letos sněhu požehnaně, alespoň nějaký zbytek třeba najdeme.... Přinejhorším s sebou bereme zimní básničky s ilustracemi //ani neva, že jsou z jiného českého pohoří//, které jsme dostali dárkem od Mašterů, děkujeme! 



S holkami bylo včera k nevydržení neb jim babi s dědou v úterý dovezli venkovní piknikový stůl z výprodeje a já byla donucena ho s včerejšími teplotami hned montovat. No, skóre jeden ukroucený vrut mou vlastní silou, pět chybějících vrutů asi odpovídá výprodejové ceně, ale to se doladí z domácích zdrojů, až na to budu mít zase náladu, prozatím to drží 😊. Taky lekce pro dvě starší, že když po mě něco chtějí, tak musí dát taky ruce k dílu a minimálně na střídačku houpat ségru v kočáru. No, trochu to vázlo, neb to není žádná zábava houpat kočár, takže něco pro moje nervy, ale nakonec jsme to zvládly. Akorát jsme s montěním skončily v pět, tak si toho sezení moc neužily, dneska jsme v tělocvičně, tak snad zítra a na jaro venku jsme aspoň připravené.

A nakonec? Oliviina deka už se sešívá!


pondělí 25. února 2019

Karneval...

Minulý týden měla Juli ve školce karneval, mohla vzít s sebou i ségru, a jak jsem psala, momentálně u nás frčí Odvážná Vaiana, takže kostýmy byly jasné. Vyhrabala jsem postarší nenošené šátky ve sklepě, zásoby vln, stará trička, skočila do sekáče, ustřihla staré silonky, věnovala tomu jedno dopoledne a tři večery a olala, Te Fiti i Vaiana jsou tu, téměř plně recyklované. Srdce Te Fiti a Vaianin náhrdelník jsme společně vyrobily doma z modelovací hmoty a nabarvily. Holky v tom chodily celý týden před karnevalem, teď si taky vzpomenou, tak využití i mimo ten jeden den mají. Každopádně Emilka byla jako snědé dítě s modrýma očima naprosto k nepoznání, Juli holt trochu zezelenala 😊

pondělí 11. února 2019

Deky v procesu...

Deky/přehozy pro moje holčičky jsou již zdárně v procesu. Sice se nechodím odpoledne dospat a tenhle čas si kradu momentálně na nekonečné řezání trojúhelníků 22x16 cm, ale určitě to bude stát za to. Udělala jsem si radost a pořídila řezací podložku, pravítko a kolečko - je to rozhodně mnohem rychlejší než nůžky, takže mi to snad nebude trvat celý rok 😊 

Zatím mám nastříhanou deku pro Emilku, teď pracuji na Oliviině. Hotová mám věnování a "jmenovky", které jsem ještě trochu přehodnotila a nakonec budou jako kulatá aplikace. Jsou přenesené z vytištěných předloh pomocí přenosového média a dokreslené fixem na textil. Ještě mám v úmyslu je trošku barevně vyšít, ale to až asi průběžně někdy po večerech na hotových dekách.


Příští týden má Julinka ve školce karneval a čeká na mě nový kostým jako každý rok. Teď u nás frčí Statečná Vaiana a Juli se rozhodla jít za zelenou Te Fiti, tak jsem zvědavá, co splodím 😀 Toť tedy úkol na víkend.

úterý 29. ledna 2019

Třetí sestra...





Tak je tady. Naše překvapení. Do třetice všeho dobrého. Třetí sestra do party. 


O den opožděný dárek k mým 33. narozeninám. 21.1.2019 v 18:32 přišla na svět naše třetí holčička (bylo to nepřekvapivé překvapení 😊) OLIVIE




V červnu jsme očekávání oznamovali rodině čtyřmi otázkami a odpovědi už tedy známe, co na to Jan Tleskač zůstává záhadou. 

1) Skoro na den, dárek to je ale nádherný.

2) Rozhodně, to už můžu po prvním společném týdnu říct.

3) Kolářovi s poměrně velkou pravděpodobností po meči vymřou, neb žádný mužský nositel tohoto příjmení dosud na svět nepřišel a pravděpodobně už ani nemá jak přijít (dávám 2% na neočekáváné a záhadné početí v rodině a 3% na to, že si to ještě třeba někdy rozmyslíme 😁). 



K tomu, aby přišla na svět, byl potřeba týden večerně-nočních poslů, což jsem z předchozích těhotenství neznala. Holky odjely v neděli s dědou za babičkou a byl klid. V podělí jsme s mužem vyrazili na kontrolu k Milosrdným, tam natočili na monitoru po probdělé noci jednu "bolest", doktorka ale řekla, že to je na spadnutí, Petr řekl, že domů už nejede, aby jel zase přes půl Brna za pár hodin zpátky. Tak jsem ho poslala do práce, sobě naordinovala chůzi po městě - oběhla jsem co jsem měla v plánu, dala si koláč, čaj.... No a cca za tři hoďky už pospíchala "dvojkou" zpátky do porodnice // Tím se omlouvám všem cestujícím, kteří si mysleli bůh ví co 😊//. Po příjmu jsem zavolala Petrovi ať dorazí a za 2,5 hodiny bylo vystaráno. 
Budiž pochválen, vše ok, tentokrát úplně fit, takže tři dny v porodnici byly relax a trochu nuda - na mne příliš nic nedělání, aspoň jsem přečetla půlku další vánoční knihy. Každopádně bych poprosila někoho ve zdravotnictví, ať se zamyslí nad koncepcí stravování v českých zdravotnických zařízeních.  Nechápu, jak někde, kde vás mají uzdravit nebo se máte zotavit, je vrcholem vyvážené stravy podávání největších odpadků potravinářského průmyslu. Klidně bych za jídlo zaplatila, nebo ať dají na všechny pokoje lednice, protože kdybych takhle běžně jedla, tak umřu hlady😂. 
Od čtvrtka jsme doma a musím říct, že Olie jako by věděla, kam se narodí, hned druhý den si se vším sedla. Skoro nepláče, přes den třikrát bdí, v noci spí, budí se jen na krmení a pak pokračuje (sen každé matky). Do včera měla klid a ticho, tudíž příležitost se s domovem srovnat, od včera se srovnává se švitořícíma ségrama. Zatím v pohodě, přivítání bylo krásný. Juli už je velká rozumná ošetřovatelka a Emilka je zase takový mazel, že je spokojená, že má koho muchlat. Takže vstříc novým dobrodružstvím v pěti!


Jinak ruce už mám ale zase neposedné... Včera došly třešňové pecky, dodělala jsem tedy nahřívací polštářek, který jsem měla v plánu ušít v době přenášení, se kterým jsem počítala, ale neuskutečnilo se v takovém rozsahu jako u Emilky. 


No a vzhledem k tomu, že už vím, že budou tři a samé holky, tak mi v porodnici vyvstal v hlavě takový půlroční až roční plán - každé ze svých dcer ušít památeční patchworkovou deku. Aby měly něco s láskou vyrobeného a trvalého na památku. Aby si hezky zastlaly své budoucí postele v novém pokoji, který budou od podzimu snad mít (letos se nerozšiřujeme jenom fyzicky, ale po létě i prostorově, ale zatím to nechávám jako překvápko, prostě se to tak nějak nakonec vyvrbilo... jen prozradím, že budeme nakonec opět recyklovat, žádné stavění nebo stěhování, prostě tak, jak to lahodí našemu přístupu k movitým věcem 😊). Plán jsem zatím zhmotnila cca takto, jdu objednat látky, které doplním už nastřádanými zbytky. Ale teď nakrmit a jdeme si užít sněhu, tedy hlavně Emilka, bereme lopatu a hurá ven!



pátek 4. ledna 2019

Nový rok plný očekávání...

Tak s novým rokem konečně přišel ten čas, kdy mi opravdu mentálně a hmatatelně došlo, že nás za chvilku bude doma víc... a nejen mně... Asi tak, jako když čekáte třetí dítě... přibližně 14 dní před termínem... To znamená dobalit věci do porodnice, dochystat všechno pro mimouše a možná přečíst všechny knihy, které donesl Ježíšek :-) //Ne, jednu mám v kufru do porodnice, kdybych se náhodou nudila 😉//

A taky vyrazit na Silvestra na hory, brodit se po kolena sněhem, užít si poslední chvíle relativní "časové, přebalovací a spací svobody", možná ještě zajet na Vysočinu... Uvidíme, jak si to ten malý a nehorázně se roztahující tvor naplánuje za mě 😘 Já tentokrát nechávám raději všechno plynout a nic si pro jistotu nemyslím 😊


A taky vytáhnout stroj a došít poslední věci, které jsem chtěla udělat. K dříve recyklované autosedačce přibylo lehátko, které dostalo nový kabátek. A ještě teplá medvědí hrací deka - materiál co dům dal. Tu zabavila hned Emilka na lego, tak snad tam potom budou polehávat spolu. No, doufám, že bez lega v nose, uších, puse 😅



Krásný nový rok se spoustou nových zážitků všem!