pátek 4. ledna 2019

Nový rok plný očekávání...

Tak s novým rokem konečně přišel ten čas, kdy mi opravdu mentálně a hmatatelně došlo, že nás za chvilku bude doma víc... a nejen mně... Asi tak, jako když čekáte třetí dítě... přibližně 14 dní před termínem... To znamená dobalit věci do porodnice, dochystat všechno pro mimouše a možná přečíst všechny knihy, které donesl Ježíšek :-) //Ne, jednu mám v kufru do porodnice, kdybych se náhodou nudila 😉//

A taky vyrazit na Silvestra na hory, brodit se po kolena sněhem, užít si poslední chvíle relativní "časové, přebalovací a spací svobody", možná ještě zajet na Vysočinu... Uvidíme, jak si to ten malý a nehorázně se roztahující tvor naplánuje za mě 😘 Já tentokrát nechávám raději všechno plynout a nic si pro jistotu nemyslím 😊


A taky vytáhnout stroj a došít poslední věci, které jsem chtěla udělat. K dříve recyklované autosedačce přibylo lehátko, které dostalo nový kabátek. A ještě teplá medvědí hrací deka - materiál co dům dal. Tu zabavila hned Emilka na lego, tak snad tam potom budou polehávat spolu. No, doufám, že bez lega v nose, uších, puse 😅



Krásný nový rok se spoustou nových zážitků všem!


pátek 23. listopadu 2018

Přijde Ježíšek i do školky?

No určitě a termín dodání příspěvků na dárky má do 30. listopadu!😁 Tak ten náš už nějaké penízky přinesl, ale letos se rozhodl věnovat i dva doma upečené věcné dary neb ví, že děti mají radost z každé blbůstky. Navíc zase zužitkoval pár zbytků z domácnosti. Tak doufám, že se holky (možná i kluci) od Broučků už nemůžou dočkat, jak se neušpiní u pseudomytí nádobí a krájení dřevěné zeleniny! 😊


úterý 13. listopadu 2018

Listopadové přípravy na prosinec....

Letos mě sváteční nálada chytla BRZO.... Asi i proto, že na naší společné zahradě padly dvě staré královny - bříza a borovice, což je na jednu stranu smutné, ale jejich stav byl žalostný a snad je nějak rozumně nahradíme. Chvojí máme tedy požehnaně, tak jim alespoň letošní Vánoce u nás doma vzdají hold. Letos již pár dekorací umotáno, takový motací den s čajem a svíčkami. Vánoční ladění doladíme až na advent. 

Jeden věnec ke vstupním dveřím.

Jeden na dveře našeho bytu. 

Základ pro náš adventní "věnec" - náš stůl je 60 cm široký, od letoška tedy už jen rovný 😊

A super dekorativní řetěz instaloval včera můj muž. Nedělní listopadová procházka z Macochy na Koňský spád a zpět přinesla hříbkovou nadílku 😄.


Ježíšek pomalu volá....

úterý 23. října 2018

Po šesti týdnech komplet hotovo... a já se jen valím :-D

Takže k finalizaci recyklace to bylo šest týdnů a myslím, že jsme skončili tak akorát, neb můj noční odpočinek začíná být velmi nekvalitní....

Na novou, dubovou desku stolu jsem se moc těšila a jsem z celkové předělávky nadšená. Vůbec nevadí, že je stůl úzký. Linka je hned po ruce, takže se může odkládat tam, a co se týče průchodnosti, rozhodně to pomohlo hodně. 
Ledkové světlo je fajn večerní intimko. Trouba s novým termostatem peče super, akorát jsem si na tu rychlost už zvykla //Kuře se upeklo na 80°C za hodinu//, teď to zase nějak trvá😄. 
Čajový koutek se po minulém víkendu přesunul na hlavní linku, stejně tak došlo k praktičtějšímu přemístění příborů, prostě ještě jsme to trochu uživatelsky doladili😊 Myslím, že za to mohla na víkend přítomná baJana, ale měla pravdu 😄//Sem tam by se to přiznat mělo že?// 
Koutek u vysokých skříní je tedy čistě počítačově pracovní. A taky jsme trošku zateplili podlahu černobílým akcentem v obývacím koutě, no hned holky začaly cvičit, takže úspěch. O víkendu jsem si dopřála i trošku zeleně, kterou jsem tak nějak postrádala. Visí nad stolem, jsem si řádně zauzlovala.


Teď už jen večery s nohami na stole //na chvilku 😀//.

pondělí 8. října 2018

Týden třetí a čtvrtý aneb trpělivost růže přináší...

Dneska jsme oslavili zapojení spotřebičů domácími palačinkami! Hurá!!! Konečně můžeme normálně vařit... Ještě sice čeká na výměnu termostat na troubě, ale jinak již téměř vše na svém novém místě.
Minulé týdny byly ve znamení podlah, obkladů, sestavování původních skříněk do nového uspořádání a řezání-olejování-přeskupení původní dubové pracovní desky. Povedlo se vše až na podlahu. No jo, ošizená technologie 😊, každopádně po rodinném dramatu s flekatou podlahou nalezen kompromis mezi "vykašli se na to a nech to být" a " já to ale pořád uvidím" - aneb když se něco nepovede, tak to jednoduše přiznej - podlahu ještě jednou přejela bruska a má holt šedou patinu místo jednolitého povrchu, už jsem si zvykla, dobrý, nebudou na tom vidět žádný škrábance 😂. Co stále čeká, je trouba, ledkový pásek do lišty nad linku, nová dubová deska stolu a ze zbytku desky ke stolu dvě police do pracovně-čajového výklenku k oknu. A bude!




Mimo to jsem měla volebně-organizačně náročný týden - každý den večerní schůzka kvůli něčemu.  V Kanicích se našly tři nové kandidátky, ale naše zastupitelstvo se tedy nakonec v důsledku (hlasovacím) pouze recyklovalo - 5 původní, 2 nováčci (analýza toho "proč" možná někdy jindy, otázkou je taky to, jak moc spravedlivý je současný systém přepočítávání hlasů, případně nastavení počtu zastupitelů v naší obci), každopádně výsledky, co se čísel týče, nebyly vůbec špatné, tak doufáme (naše koaliční iniciativy), že to bude staronová část zastupitelstva ochotna reflektovat v pozitivním směru, naši tři zastupitelé (2 nový, 1 původní) se budou snažit určitě. Trpělivost růže přináší...

Resumé? Únava, radost, očekávání... jak doma, tak místně komunitně.


Jsem moc ráda, že nám vzniklo mezi kuchyní a obývákem spousta místa a celý pokoj se otevřel. Holky to hned využily na postavení mega-vláčko-dráhy. V prosinci toto místo obsadí stromeček a v lednu někdo úplně jiný, pěkný to dáreček. Prostě stále se ještě vejdeme 😄 a v Kanicích je a bude dobře. Doufejme, že s novými lidmi (ač v menšině) přijdou i dobré nové nápady a energie, otevřenost.

čtvrtek 20. září 2018

Týden druhý - nečekaně stíhám nad rámec plánu....

Minulý víkend byl docela náročný - rozebrat kuchyň není žádná sranda, a o to větší sranda bude dát ji zase dohromady 😂 Police plná krabiček se šroubky, svorkami a jiným kovovým harampádím - snad si pamatuji, co je od čeho. Díky taťko za pomoc s demontáží! A taky díky za odvoz holek za baŠárkou… Díky baŠárko za týden bez holek, díky tomu rozhodně stíhám nad rámec mého původního plánu, respektive po dnešku mám pocit, že s nimi doma by to fakt nešlo - vůbec!

 

Pondělí až čtvrtek jsem byla v plném zápřahu. Díky sousedům a elektrikářovi za pomoc s rozkopáním a odnesením přizdívky. Až bude zase trouba na svém místě, máte u mne každý celý plech něčeho dobrého.  Díky elektrikářovi za předělání zásuvek a světel, díky instalatérovi za UUUUPPPPPSSSS pěknou díru ve zdi a novou přípravu na odpad a vodu. Toť pondělí a úterý. No a ve středu už jen já sama, neposkvrněná zednice - hrubá, lepidlo, sádra, lžíce, hladítko - na první zkušenost s takovou dírou, myslím, docela dobrý😁 

Čtvrtek - bruska, rouška a hadr - vykašlávat prach budu ještě týden a utírat ho ze všeho v bytě taky 😀 A v mezičase schnutí byl čas na malinké projekty - z modrých rámečků na zásuvky a vypínače černé, nová světla nad stůl z kroužků na garnyže a bytelné, nepadající nohy pro kuchyni. Moje truhlářská dílna v garáži voní lazurou, nohy schnou, jen s tou barvou se mistr tesař trochu utnul - měl to být hezký nahnědlý dub, ale podezírám někoho z nalepení samolepky dub na lazuru barvy oranžová!!!! No, tak nějak jsem se to pokusila zachránit, uvidíme, co z toho bude, přinejhorším to jistí Balakryl 😕

Takže skóre čtvrtečního odpoledne - všechna špinavá práce hotova, nachystáno na naolejování podlahy, které proběhne v neděli před odjezdem pro holky. Doma se už taky hřeje podnoží pro recyklovaný zúžený jídelní stůl, díky Dane!  Nová stolní deska objednána. Takže pátek a sobota - jak se vrátí muž z posledního týdne výcviku (a že si to umí zařídit), můžeme už pověsit zpátky horní skříňky, zajít na ty HOUBY, když tak pěkně rostou a na nějaké dobré jídlo, neb vařit si doma v campingovém stylu není nic moc, já to ráda o dovolené, ne doma 😋 Podlaha bude mít 4 dny naší nepřítomnosti na vyschnutí, pak nastoupí obkladač a na dodělávku elektrikář. No a pak zase to harampádí nějak nanosit zpět a sestavit, to bude fakt rébus.... Ale už se moooc těším!


pondělí 10. září 2018

Recyklace domácnosti - týden první - chodba...

Tak dnes jsem dokončila "uklidnění" naší chodby

Už na jaře jsem předělala výklenek na bundy - tyč na věšení kabátů a bund místo přetékajících háčků (zlatá IKEA, tam vždycky najdu, co potřebuji). K čemu jinému mě mohlo inspirovat každoroční protočení sezónního šatníku že? Zbavila jsem se tyrkysové výmalby ve výklenku. Pořídila černé textilní přihrádky do skříně, každý tak má svou krabici na venkovní oblečení, čepice, šály, cokoli. Sladila krabice na ukládání "nezbytností". Taky jsem modré rámečky od zásuvek a vypínačů natřela na černo //jo, jde to a drží to dobře, normální Balakryl, 3 vrstvy//, stejně tak malé zrcátko, z kterého jsem vyrobila věšák na klíče. Ten černo - šedo - bílo - přírodní koncept mě chytal už tehdy.
 
No a minulý týden, s chystaným příchodem sušící kamarádky, jsem tu proměnu dotáhla natřením podlahy na šedo, ať může kamarádka klidně spočinout ve svém výklenku s novou zásuvkou. Původně jsem přemýšlela nad kamenným kobercem nebo kvalitním šedým linem, ale vzhledem k tomu, že stále nevíme, kam se bude naše bydlení posouvat, tak jsem se rozhodla to ještě nechat být a jít nejjednodušší cestou. Natřeno co dům dal, barva namíchaná. Původní šedý běhoun byl na mě už moc //moc šedé//, takže jsem vše doladila do přírodní béžové. Přidala o víkendu vyrobený věnec z eukalyptu, který krásně zamaskoval poměrně nevzhledný zvonek a dodal trochu zeleně někam, kde není téměř vůbec světlo a nic rostoucího tam být nemůže //Omlouvám se přírodě, je plastový, ale slibuji, že tu bude na věky věků, neb jsem opravdový nemohla nikde sehnat... na druhou stranu, bůh ví, odkud ten opravdový dováží...// a dnes jsme přidali nový "dětský metr růstu".


Takový ten metr, když už víte, že vám futra nebudou stačit. Hlavně něco, co se dá zase odmontovat a v případě nutnosti přemístit //to futra nejdou//. Takový ten metr, kde se holky budou moct porovnávat, jak rychle rostly. Metr, který bude ozdobou. Podklad je březová překližka, kterou jsem vyfasovala směnným obchodem za opravené suché zipy u bundy. A pak už jen černý matný Balakryl, maskovací páska, štětec a nápad. No a taky dlouhý metr, tužka a přenesení výšek z futer. HOTOVO! Schválně, kdy nás přerostou 😀.