pondělí 12. prosince 2016

Prostonaný narozeninovo-sváteční týden...

Tak tohle miminko už oslavilo 5.12. své třetí narozeniny! Měří 97 cm a váží 12,5 kg, žížala. Narozeniny oslavila u kamarádky, která bydlí v novém, tak jsme to pojali i jako maličkou kolaudační sešlost :-) Každopádně malá rýma se tím dokonala a následující týden jsme proválely doma, nejen Juli, ale i já (nejhůř vypadající) a Mili (nejlépe vypadající). A vypadá to, že jsme to nechali i u kamarádky s týdenním zpožděním, promiň Ali! Tak na něco je ta školka dobrá, ale na ty nemoci opravdu ne! Tohle je ovšem nějaký extra vir - Emilka zanícená očka, rýma a my s Julkou rýma až v uších + kašel - paráda. Hlavně ta vytrvalost, na delší rýmy jak pětidenní nejsme zvyklé. Petr odolával, ale dnes to vypadá, že asi neuspěje... Každopádně holky si to myslím jinak užily... 


V pondělí jsme šly do školky jen na Mikuláše, Julince děti krásně popřály k narozeninám - hezké, je vidět, že je ještě prďola a trochu asociální. Nikomu se nekoukala do očí, čas jí nenásilně učit etiketu! Ale statečnější a statečnější tedy je, večer se dokonce s Mikulášem, čertem a andělem vyfotila. Ona tedy tvrdí, že pouze s andělíčkem :-) K těm zbývajícím chová respekt :-) V úterý přijela s balíčkem ještě babi Š. s dědou P., tak jsou tam s ní ty dvě jak pruhované vězeňkyně (tak si určitě i připadaly, neb jsem je nebyla schopná po zbytek týdne ani vytáhnou na chvíli na vzduch). A zachránila nás celotýdenní, nudu zahánějící, terapie - narozeninová Pyssla, aneb "korálkuje" celá rodina. Díky Ali!


No, vzhledem k tomu zdravotně nevalnému listopadu a prosinci moc nestíhám tu podnikatelskou přípravu, ale to se snad poddá, nikam nespěchám, takže to nejspíš trochu odsunu :-)

Víc se těším z každého Miliného pokroku :-) Fotbal prý fajn. Jídlo už zas tak ne :-) Ale ty tři lžičky na chuť tam procpeme. Na úsměvy je skoupá, ale když se směje, tak naplno. Na zádech už nevydrží ani minutu a hned valí na bříško. Takže odkládám už jen na zem. A připravily jsme spolu nějaká těsta na cukrovíčko, jen tři, já tím letos končím, s tím kašlem na to nemám moc náladu, tak spíš symbolicky, aby si Juli užila vykrajování a válení. Pak asi dáme ještě dvoje raw kuličky a hotovo.


V sobotu Emilku uvítali mezi občany Kanic, popřáli jsme Juli k svátku (ne, my při výběru jména opravdu nekoukali, kdy má svátek :-) ) a v neděli Juli s taťkou vyrazila do klubu Leitnerka na představení Vánočka. A rovnou si zahrála blonďatého Baltazara... Škoda, že o tyhle zážitky trochu přicházím, ale zase si říkám, že má mít takové zážitky taky jenom s tátou, to je fajn :-) Tak šup pro ni do školky, pro pečící papír a jdeme nějaký ten plech upéct!



Žádné komentáře:

Okomentovat