čtvrtek 13. dubna 2017

Stěhování národů a další trasa pro společné cyklotoulky...

Emilka už večer neusíná během vteřiny. Dosud jsme jí dávali usínat do ložnice, k sobě do obýváku jsem ji brala až když jsem šla spát. V pátek ji Petr našel smějící se na kraji postele, šla potichu za námi... Už je v ní velká duše, která ví, kde nás hledat :-) Takže bylo rozhodnuto pro nastolení nového režimu pro obě holky. Postýlka šla z obýváku do pokojíku a holky usínají spolu. Všechno klaplo, dokonce i Julie to poměrně dobře vzala. Jediné, co se změnilo pro mne je to, že musím v noci udělat 3 až 4x asi deset kroků navrch, když si Emka žádá občerstvení - no, jedu trochu v režimu autopilot, ale zase to přineslo jiné kompenzační výhody :-) 

Emilka chodí o trochu dříve. S Julkou čteme knížky v obýváku a až Emka usne a Juli už vypadá, že by usnout mohla, tak se odebeře do postele ona, ode mne už jen pusa a přání hezkých snů a odcházím. Zatím se nám bohužel pokaždé povedlo Emilku opět probudit, neb Julie nedokáže šeptat a mluvit prostě pořád musí. Emilce jsem dala napít, holky si pak něco broukaly, Emka trochu pokňourala, ale obě byly za 15 min tuhé. Což je velká změna, Julie dosud vyžadovala přítomnost dokud neusnula, jak se člověk hnul bylo zle. Takže jsem šťastná jak blecha, že tam nemusím se zavřenýma očima hodinu ležet (občas se mi stalo, že jsem usnula taky). Tajně jsem v tento pokrok doufala, spoléhala jsem na to, že když bude jednou mít Emilčinu společnost, tak bude spokojená. Navíc se zdá, že ji to uspokojí i v noci, to Emilčino dýchání, a tudíž již třetí noc prospala celou ve své posteli a já jsem byla ušetřena kopanců do hlavy a břicha. Neřadím se mezi příznivce společného spaní s dětmi... Pomazlím je předtím, potom, kdykoli, ale nohy a ruce narvané v puse, očích, břichu a pod krkem jsou pro můj spánek prostě vražedné :-)

A tak když poměrně v klidu spím, tak mám náladu i na to kolo. Čekali jsme včera déšť, přišlo jen deset kapek, tak jsem ozkoušela kratší trasu pro moje a Emilčiny cyklotoulky (tahle byla ověřená už i s Julinkou).


úterý 11. dubna 2017

Malé podnikání...


IČ jest doma a tak jsem to spustila. Moje oblečení a doplňky budou k nalezení na Facebooku zde (v informacích najdete i info k objednávkám) a samozřejmě tady na blogu :-) 

Značku (hříčku se jménem) jsem nakonec volila neutrální, aby se hodila na všechno. 

Šít budu určitě spíš na míru, s malovýrobou si nemůžu moc dovolit, aby mi tu něco viselo pět let. Budu ale trošku malovat a sem tam nadhodím nabídky s inspirativními kresbičkami, neb jak se mi hodně lidí přiznává, nemá vůbec žádnou představivost, a tak si nedokáže vymyslet svůj model. Ale kdo by chtěl a měl alespoň barevnou představu, vyhlédnutou látku nebo jakýkoli nápad, nadhoďte mi ho a já to pro Vás můžu zkusit přetransformovat na papír, ať máte nějakou tu představu a domluvíme se na případné realizaci.


Trochu jara...

sobota 8. dubna 2017

Roztržené šaty...

Od švagrové jsem před delší dobou dostala na donošení zajímavé šatky... Ve čtvrtek je poprvé vzala na sebe... A samozřejmě je hned po nich... Jen jsem se skrčila, trochu se mi roztáhl hrudník a křup - díra až do půlky prsa :-D To už nic nespraví, tak říkám, no aspoň látka pro holky... Promiň Luci, nedonosím je já, ale holky :-)
Pro Julinku jsem ustřihla spodek a s trochou nápletu a gumou má parádní nabíranou sukni. Vršek jsem prostříhala Emce na letní bombarďáky, které schovají plenu. A ze zbytku zad zůstalo Julince ještě na šátek. 3 v 1


pondělí 3. dubna 2017

Slunce, ovar, slivka, mikina na celý dlouhý rok a další...

Víkend ve znamení červnového počasí jsme strávili s tetou Jíťou alias mojí sestrou. Sobotní procházka po Kanicích s nafocením prototypu vpínací mikiny do kabátu byla větrná a Emilka nespolupracující, ale nějaké fotky vznikly :-) Mučení dětí raději nezveřejňuji... Mám už jednu fleecovou, ale materiál není to pravé ořechové. Zkusila jsem tedy warmkeeper - příjemný, hřející a dobře se z něj šije. Tak budu mít dvě na střídačku. Mikina jde vepnout do kabátu nebo nosit se zvláštní vsadkou v přechodném období nebo letních chladných dnech. Má prodlouženou kapuci a překryt límce s dvěma řadami patentů. Ty umožňují límec zapnout jak v kabátu/se vsadkou, tak při samostatném nošení a zajistit si tak teplý krk, i když je tam hlava mimiňáka (Emce říkám něžně "tankistka"). Ségra odpoledne koštovala pálenky na našem dvoře, dali jsme si ovárek a chytali bronz :-D Díky sousedé! 


V neděli jsme vyrazili do bazénu a na Kamenný vrch - chtěli jsme ještě stihnout koniklece, ale těch pár slunečných a teplých dní jim dalo zabrat, takže jsme tu krásu mohli už jen tušit dle neuvěřitelného množství odkvetlých kousků a pár zbylých fialových jedinců. Každopádně i tak to byl fajn výlet, Julka ho oddrandila na motorce a spala celou noc ve své posteli :-) Jupí!


Živnostenský list jest doma! Takže to brzy otevřu veřejně, ještě dolaďuji nabídku. Vlastně bych řekla, že to papírování a všechny vizuální záležitosti okolo zaberou úplně nejvíc času, zlaté šití :-D 
Zítra předávám nezateplenou vsadku na přání do téhle parádní bundy! Proč mi k ní ladí papuče?!?! :-D Moc se mi to líbí - černá byla od zákaznice dobrá volba.