Je to ve vzduchu, člověk už neví jak se ráno obléct, aby odpoledne neumíral ve vlastním potu... My už se tedy trochu na jaro chystáme, venku a v šatníku, ale nic ještě neuklízíme, ještě věřím v nějaký ten záchvěv zimy...
Čepice, co se pořád někde ztrácí - spíchnuto jarně-letní sesterské rychlotrio čepic a čelenek do slunečného a větrného počasí. Nakonec jedna čelenka i pro mne, neb ani já vítr v uších nemusím, ale v čepici mi je teď už vedro.
A já stále ještě doufám, že si užijeme dovolenou koncem března na sněhu 😂 Jedeme do Krušek, kde je letos sněhu požehnaně, alespoň nějaký zbytek třeba najdeme.... Přinejhorším s sebou bereme zimní básničky s ilustracemi //ani neva, že jsou z jiného českého pohoří//, které jsme dostali dárkem od Mašterů, děkujeme!
S holkami bylo včera k nevydržení neb jim babi s dědou v úterý dovezli venkovní piknikový stůl z výprodeje a já byla donucena ho s včerejšími teplotami hned montovat. No, skóre jeden ukroucený vrut mou vlastní silou, pět chybějících vrutů asi odpovídá výprodejové ceně, ale to se doladí z domácích zdrojů, až na to budu mít zase náladu, prozatím to drží 😊. Taky lekce pro dvě starší, že když po mě něco chtějí, tak musí dát taky ruce k dílu a minimálně na střídačku houpat ségru v kočáru. No, trochu to vázlo, neb to není žádná zábava houpat kočár, takže něco pro moje nervy, ale nakonec jsme to zvládly. Akorát jsme s montěním skončily v pět, tak si toho sezení moc neužily, dneska jsme v tělocvičně, tak snad zítra a na jaro venku jsme aspoň připravené.
A nakonec? Oliviina deka už se sešívá!
