A prosinec je pryč aneb trocha té vánoční radosti...

Svátky radosti... s poněkud náladovými dětmi a možná náladovou mamkou :-) Myslím, taková klasika :-) Ale docela jsme si to užili, snažili jsme se. 

Každopádně, Julinka byla celé odpoledne 24. jako milius //Pak to zase doháněla o svátcích//, Emilka byla zase trochu mrzutá kvůli zubům... Letos jsme se prošli v Bílovicích na odpolední mši do "kostelíčka", večeřeli po páté, volali Ježíška venku, zatímco on pilně pracoval za závěsem v obýváku. Radosti až do stropu, když holky uviděly dárečky, natož když rozbalovaly, mysleli jsme, že nás Julie umačká. Překvapivě ale netrhaly papíry jak blázni, jeden dárek po druhém a hezky dohromady, to mi udělalo radost. V posteli v půl deváté, konečně klid pro nás dospělé...

Svátky jsme si pak naplnili hraním, podnikli výlet z Vranova na Babí lom, ze kterého jsme se vraceli s čelovkou, a bruslením v Řícmanicích. Teď nás čekají dva dny doma a pak vyrážíme do Děčína, potěšit prababičku :-)

 
Tak zase příští rok!

Prosinec a advent je tu...

Dneska ráno se rozzářila všechna očka, když holky ráno objevily adventní pytlíčky. Julie asi nemohla dospat, ošatku si večer nachystala a v noci po dlouhé době spadla z postele, byla to divoká noc :-) Dnešní nádherné zmrazky a ještě nádhernější jasno se sněhovou pokrývkou. Tohle zimní počasí zbožňuji, v našem bytě je tak o 40% více světla než v létě. Co ten bílý sníh nedokáže :-) 

Adventní věnec jsem letos pojala instantně a rychle. Jmelí už visí nad stolem na lustru, betlém letos vyráběla Julinka a jsem z něj nadšená. Loňské adventní látkové pytlíky letos spí, neb Emilka by na ně došáhla a okamžitě je vyloupila. Letos tedy taky takové instantní řešení - ošatky plné papírových pytlíčků s dobrotkami a malinkými dárečky odpovídajícími věku čekatelky na Ježíška :-) 

Minulý víkend jsme se byli podívat na brněnský stromeček, včera v chumelenici jsme s Emilkou šly pěšky domů z plavání. Tak jako loni, taková tradiční zasněžená procházka. Letos již s dodělaným kabátem, takže na Emilku nesněžilo.

Julinčiny narozeniny se blíží, do školky bonbony nenosíme, raději jsme upekly perníčky. Do pátého se hezky rozleží. Obsahem cukru si asi nezadají (poleva), ale alespoň jsou ze základních surovin a poleva je obarvena přírodními barvami - takový můj hokus pokus. Ať žije spirulina a červená řepa. Julie byla z těch růžových samozřejmě nadšená a já chuťově taky. Řepa opravdu není cítit vůbec a spirulina dodává takový náznak zajímavosti, fakt dobré. Takže žádná barviva z obchodů, stačí šáhnout do lednice a špajzky. Už je jasné, jak půjdu na narozeninový dort - řepa, řasy a mrkev :-D Návštěvo, máš se na co těšit :-D