středa 29. března 2017

Jarní zahájení tréninku...

Dnes jsem si spočítala, že jsem přibližně rok a sedm měsíců neseděla na kole (přibližně, protože už si ani nepamatuji, kdy jsem na něm seděla naposledy). Za to můžou všechny ty těhotensko-poporodní stavy v kombinaci s věkem dítěte a ročním obdobím. Takže až letos - konečně! Dneska! Nádhera! A proč hned nezačít s 12 kg zátěží, na trase, kterou mi můj drahý vybral. Kupodivu to s tou fyzičkou není tak hrozné, docela jsem si to užila. Ujela jsem to na játrech s rýží, pak doplnila v Adamově před stoupáním o jednu hutnou minestrone s malou kofolou a vydržela :-) A jak jsem tak dlouho nejezdila, tak jsem úplně vypustila, že vlastně opravili cestu od Výpustku do Babic - no a to bylo pošušňáníčko - tenhle kopec totiž nemám ráda, ale s novým asfaltem jako by tam z půlky nebyl, takže měním názor a trasu adoptuji jako pravidelnou středeční (co počasí dovolí). Vlastně bych řekla, že pokud nějaký masochista hrozně rád jezdí do kopce (třeba jako Petr), tak tenhle výjezd je teď jeden z nekrásnějších cyklistických zážitků v okolí Brna (i pro ty, co jezdí na silničce, vlastně v tomhle stavu hlavně pro ně). Taky jsme s Emilkou musely prozkoumat všechnu tu fialovou jaterníkovou krásu kolem. Pro Emilku to byl už druhý výlet, je trochu ochuzena, Julka měla v jejím věku už najezděné stovky km, musíme to dohnat! Z Babic jsem frčela rovnou do školky vyzvednout Julku. Děti mě pobavily - ty co tam ještě zbývaly, si sedly na židle k jejich obrovským oknům jako v divadle a koukaly na náš cyklo odjezd. Ne, asi opravdu nikdo nejezdí pro děti na kole a se sourozencem ve vozíku, jsme prostě cvoci :-D 


O víkendu jsme zahájili výletní sezonu procházkou směrem k Alexandrovce na medvědí česnek. Julie pozře opravdu všechno :-) Tohle počasí bych si už nechala líbit, jen by do toho mohlo tak dvakrát do týdne pořádně sprchnout, kvůli zahrádce.

To je moje večerní odměna :-) Pro hubnutí netrénuji, jen na sílu a výdrž!


středa 22. března 2017

Pyžamko pro osmiměsíční zmrzlé zlato...

BaŠárka se konečně dočkala! Již může vymazat z mozku větu: "Už jsi jí ušila něco z toho pěknýho kousku flanelu?" Již ušila :-) Ten kousek/zbytek flanelu mi věnovala paní z obchodu s látkami v Čáslavi jako přilepšení k nákupu. Já ho teda chtěla zaplatit, ale ona nic nechtěla :-) A rukávy jsou z dědovy zabavené firemní mikiny. To ne já, to baŠárka. DědaPa si mi stěžoval, že ji donesl domů z práce, ani se nenadál a baŠárka mu ji ukazovala rozstříhanou, prý dobrá teplákovina pro Niku :-), tak takhle to u nás chodí... Náplety jsou z různých odstřižků, já vím proč nic nevyhodím, horší je to vždycky v pravý čas najít. 


Za pět dní bude tomuhle zlatíčku osm měsíců. Péruje na všech čtyřech, má jeden zub a je to cvičená opička: mává "pápá", dělá "pacipaci" a ukazuje "Jak je velká Emilka? Táááák..." No, když ji srovnám s Juli, tak musím konstatovat, že je každá povahově úplně jiná :-) Slavíme nemocné, to nám donesla zase Juli ze školky, ona už se z toho vylízala, tak jsme s Emkou obě převzaly žezlo. A teplé pyžamo se bude ještě minimálně dva dny hodit - pomalu nám klesá teplota v bytě, neb se nám cosi pokazilo a naše turbo se prostě rozhodlo stávkovat... jako na zavolanou, ví kdy si vybrat volno - na pátek je objednaný (už dlouho) servis... Akorát to hlásí chybu v odtahu spalin, takže na zítra ještě rychle povolán kominík... Jsem zvědavá, co to bude za problém. A už se těším na sprdunk od jednoho nebo druhého... ano, tuším, že to bude naší vinou, v údržbě jsme flákači, takže to flákačství přehodnocuji - předsevzetí - 1x do roka... Tak se myjeme v lavoru s vodou z rychlovarné konvice, Petr v práci, moje vlasy budou muset počkat (s tou rýmou a kašlem tu ledárnu na hlavu nedám), nádobí spotřebuje dvakrát tolik jaru (promiň přírodo) a topím troubou - tvarohová bábovka, mňam, to taky zahřeje na srdci, hlavně s lipovým čajem...


úterý 21. března 2017

Potištěné říjnové teepee

Vytahuji z krabice opomenutých výtvorů. Tohle teepee pro Terezku jsme s její mamkou dávaly do kupy už v říjnu, do jejich nového domu šlo v listopadu, ale až teď jsem si ho tam vyfotila :-) Ušito z látky DITTE, spotřeba 3,5 m. Potištěno balakrylem a vlastnoručními razítky z moosgummi.


U  nás doma, vzhledem k úspoře místa, vede indiánská chýše z dek. Tu tyrkysovou moje mamka objevila v sekáči za 50, ona je boží - mamka i deka. Juli má nová povlečení a prostěradla, nakoupena velká zásoba na příštích 10 let. Po takové době jsem se rozhodla vytřídit stará, která jsem dostala v začátcích mého a Petrova společného bydlení. Stará, stále poměrně schopná, jsem poslala dál potřebným, myslím, že je ještě někdo užije.




středa 15. března 2017

Malý tvor s duší gurmána středního věku...

Nezávidím těm, kteří musí řešit každodenní boj s dětmi o to, aby aspoň něco pozřely... Julka sice občas taky prudí, není to ovšem tím, že by jí nechutnalo, to je jen z toho prapodivného principu "jak co nejvíce vytočit matku". Naopak, naše Julie je schopná pozřít téměř vše a naprosto si libuje v gurmánských požitcích. Moje sestra řekla, že má apetit čtyřicetiletého chlapa. Je to tak. Bude si muset najít dobrou práci, slušně vydělávajícího manžela nebo nevím co :-) Protože například dnes připravené sushi k večeři - sama spráskala jeden celý váleček na svačinu. Občas si doma nějakou tu dobrotku dopřejeme a to je pak ona v sedmém nebi :-D Jinak zbožňuje tvarůžky (všechny smradlavé sýry), mango, kapary, sušená rajčata, ryby, krevety, slaninu, klobásky, maso všeho druhu, omáčky (guláš nadevše), droždí, řasy, všechna semínka, ořechy, sušené ovoce, prostě roztodivné věci (o sladkém ani nemluvím, to se jí snažíme držet zkrátka)... sní i chilli (jen v jídle samozřejmě, celou papričku jí nedávám)... nejbizarnější jsou ovšem kůže a chrupavky z kostí (naštěstí už pochopila, že rozkousávat i kosti není úplně vhodné). Tak jsem zvědavá na Emilku, zatím jí taky chutná... Jestli nebude lepší ty dvě šatit než živit :-)


Modrá je dobrá... i pro kaktusy...

Zase ta modrá, přišlo na mne opět nějaké modré období :-) Prostě s bílou moje barva. Dostala jsem totiž nové prostírání v oblíbeném azurově-mátovém odstínu (dobře, něco mezi modrou a zelenou). A tak jsem to vylila i na květináče pro přesazení kaktusů. Rozumějte, kaktusy jsou jediné rostliny v našem bytě, jinak šlo vše pryč kvůli vlhkosti. Taky je téměř vůbec nezalévám... Tak jsem se rozhodla, že jim zase trošku péče věnuji - více prostoru a jarní zálivka. Jsou v pokojíku, tak i květináče dostaly dětský rozměr. Pak jsem tu stejnou barvu vylila i na opěradlo Julčiny židle, která dostala kosmetický nátěr, neb byla již značně ožuchaná (zapatlání se nepočítá).


Na sobotu jsme pozvaní na oslavu narozenin Julčiny kamarádky, tak jsme dnes vyráběly přáníčko a malinký dáreček. Žádné nosit nemáme, což chápu, ale aspoň drobnost je snad slušnost - háčkovaná korunka se do nějaké krabice určitě vejde. Julka mne pořád překvapuje zručností - stříhání jí jde lépe a lépe, obdélníky/dárečky jak vyšité...



úterý 14. března 2017

Týden "volna"...


Kabát jsem dodělala nečekaně rychle, takže do dalšího nedomácího šití mi zbývá týden. Včera jsem si s holkami poseděla, zablbla, pohrála, přečetla si časopis,... skoro nespala, neb Emilce se nejspíš klube další zub... Naplánovala pár návštěv a víkendovou rodinnou pohostila. Každopádně mi zbyl čas na Emilčinu novou jarní teplákovku z téhle rozkošné teplákoviny, kterou jsem už půl roku schovávala. Kalhoty jsou z 30 let staré teplákoviny, kterou schovávala baJana :-D Pravděpodobně z toho měl mít teplákovku Petr :-), kvalita horší, ale drží a je teplá.

Emilka se plazí o sto šest, péruje na všech čtyřech, takže to vidím už jen jako otázku času, kdy mi skončí poměrně svobodné časy nehlídání :-)

A úplně jsem se zapomněla pochlubit dárkem pro baŠárku k únorovým narozeninám (protože to měl být dárek že, nemůžu to hned strkat na web). Devět hrnků s rustikálním razítkem  barvy tulipánových listů :-) Razítko porcelánovou barvou je tak nedokonalé, až se mi strašně líbí. Guma prostě trochu klouže, ale k našim se to myslím přesně hodí, trocha té nedokonalosti :-)


V příštím článku přesazujeme kaktusy a natíráme židli Nicol... Květináče jsou připravené, jen ta hlína na kaktusy je zatížená na dně kufru auta asi 300 litry zahradnického substrátu a pytlem písku do pískoviště, od neděle to nikdo nevyndal a já to fakt asi neunesu... :-)

čtvrtek 2. března 2017

Nové kousky, hodně práce...

Dlouho jsem nepsala, nějak se mi nedostávalo času. Emilka najela v půl roce na pravidelný denní režim, dopoledne hoďku až dvě spí, takže šiji. Udělaly jsme si s holkami výlet do Děčína, aby se podívala Emka konečně na své praprarodiče. Julinku jsme umístili na pár dní k baŠárce. A tak jsem toho zase dost stihla :-) Zelený kabát pro Alenku, soupravu pro Terezku, opravit a oživit nejmenší soupravu po Julince pro Emilku. 

Vyřídit hodně předběžného běhání okolo tajné operace "Maringotka". Vyžehlit metrovou kopu prádla. Vytřít podlahu. Jen abyste věděli, co zanedbávám a kde beru čas :-) Připravit ceníky, nafotit detaily kabátů, začít pracovat na FB stránkách pro můj kšeft... Na ŽÚ jsem nedošla... Připravit se na další kabát pro Aničku. A tak.... 

Emilka začala lézt, nejlepší je požírat nohy od židlí a stolů, kolečka od postýlky... Na Valentýna ji vylezl první zub, teď mi málem ukousla ucho, protože hrozně moc touží sníst moje náušnice...

Dnešek je věnovaný práci na PC - blog, vlajka pro Tisíc mil, návrh loga pro bratránka... A už mám doma nového šicího kamaráda, zvykám si, ale šije krásně potichu, zatím :-)

V jednom kole, dobrý pocit z každého dne, kdy něco nového vznikne a něco zažijeme...