Dnes jsem si spočítala, že jsem přibližně rok a sedm měsíců neseděla na kole (přibližně, protože už si ani nepamatuji, kdy jsem na něm seděla naposledy). Za to můžou všechny ty těhotensko-poporodní stavy v kombinaci s věkem dítěte a ročním obdobím. Takže až letos - konečně! Dneska! Nádhera! A proč hned nezačít s 12 kg zátěží, na trase, kterou mi můj drahý vybral. Kupodivu to s tou fyzičkou není tak hrozné, docela jsem si to užila. Ujela jsem to na játrech s rýží, pak doplnila v Adamově před stoupáním o jednu hutnou minestrone s malou kofolou a vydržela :-) A jak jsem tak dlouho nejezdila, tak jsem úplně vypustila, že vlastně opravili cestu od Výpustku do Babic - no a to bylo pošušňáníčko - tenhle kopec totiž nemám ráda, ale s novým asfaltem jako by tam z půlky nebyl, takže měním názor a trasu adoptuji jako pravidelnou středeční (co počasí dovolí). Vlastně bych řekla, že pokud nějaký masochista hrozně rád jezdí do kopce (třeba jako Petr), tak tenhle výjezd je teď jeden z nekrásnějších cyklistických zážitků v okolí Brna (i pro ty, co jezdí na silničce, vlastně v tomhle stavu hlavně pro ně). Taky jsme s Emilkou musely prozkoumat všechnu tu fialovou jaterníkovou krásu kolem. Pro Emilku to byl už druhý výlet, je trochu ochuzena, Julka měla v jejím věku už najezděné stovky km, musíme to dohnat! Z Babic jsem frčela rovnou do školky vyzvednout Julku. Děti mě pobavily - ty co tam ještě zbývaly, si sedly na židle k jejich obrovským oknům jako v divadle a koukaly na náš cyklo odjezd. Ne, asi opravdu nikdo nejezdí pro děti na kole a se sourozencem ve vozíku, jsme prostě cvoci :-D
O víkendu jsme zahájili výletní sezonu procházkou směrem k Alexandrovce na medvědí česnek. Julie pozře opravdu všechno :-) Tohle počasí bych si už nechala líbit, jen by do toho mohlo tak dvakrát do týdne pořádně sprchnout, kvůli zahrádce.
To je moje večerní odměna :-) Pro hubnutí netrénuji, jen na sílu a výdrž!
Žádné komentáře:
Okomentovat