Duben nic, květen nic,... Voláme... Aha, ono to bylo v dubnu - 150 Kč! To na ty plánované skříně asi stačit nebude :-) Nějak zapomněli na mě, mě na rodičovské, takže daně budou až v červnu, ale budou. Má drahá polovička svolila k dřívějšímu nákupu (když už na to čekám dva měsíce), a tak tedy včera prodloužila svou pracovní dobu do 21:00 a vyrazili jsme do IKEA, hlavně když teď nemáme Julku doma.
Původně jsem plánovala vestavěné skříně na míru. No, z asi šesti oslovených firem se ozvaly jen tři. Když jsem Petra seznámila s cenou a mým plánem, zasáhl svou mužskou stránkou praktičnosti a nakonec jsme se dohodli, že nad postel skříň vyrobit necháme, ale ke dveřím koupíme dětské STUVA. Ty jsem vybrala kvůli rozměrům. Díky oknu do koupelny nemohla být skříň hlubší jak 50 cm a vedle dveří je jen 135 cm místa, kam se nic "dospěláckého" nevejde. Petr taky argumentoval tím, že s vestavěnou už nikdy nehneme, asi myslí na mou vášeň pro přesouvání všeho. Časem si je můžou vzít děti a nám zůstane pořád nějaký prostor v ložnici, kdybychom někdy byt rozšiřovali o podkroví nebo tak něco. Uspořádání jsme si každý vybral podle svých potřeb. Petr mě lámal do růžových dveří, ale já už ho znám, tentokrát jsem se nenechala. Nakonec tyhle dvě skříně stály třetinu toho, co by stála vestavěná. Takže jsem si koupila i to velké zrcadlo, které nikde v bytě nemáme.
Dnes ráno mi Petr říká: "Ne že to budeš tahat sama a montovat!" A já na to: "Víš, že TO Ti slíbit nemůžu!" Což jsem taky dodržela :-D Montovala jsem je celé dopoledne, ale přísahám, že jsem to nosila po kouskách a celé korpusy netahala. Oběd jsem stihla až ve tři, promiň "miminko".
Zato jsem konečně mohla uklidit všechno připravené oblečení pro "miminko", které se válelo v každé, dosud dostupné, škvíře. Mimi-kout je tedy už připravený se vším všudy. Julinčino oblečení se přemístilo taky do velké skříně v pokojíku a hezky jsem jí to uspořádala tak, aby na všechno dosáhla (snad ji to nakopne k tomu, aby se začala učit oblékat sama). A my dva velcí konečně nebudeme muset pro všechno lézt do pokoje, ale v klidu se oblečeme v ložnici (teda až bude hotová ta skříň nad postelí, kterou přijdou tento týden teprve zaměřit a kam přijdou všechna trika a spol.). Ale i do těch 50 cm hlubokých skříní se toho hodně vejde. Já toho teď stejně moc nosit nemůžu, takže to nepotřebné zůstane ve velké skříni, kde je místa spousta.
Tak, a teď konečně šup na to šití, dnešek byl montážní, včerejšek okrasný (nový sestřih) a nakupující (každý z rodiny ještě něco potřeboval a bez Julinky jsem si všechno hezky oběhla).
Klobouk dolů, začínám věřit Karlovi, že si neumím zorganizovat program. Mám pocit, že i když jsou holky na prázdninách, nemám šanci toho stihnout ani polovinu z tvého programu!
OdpovědětVymazat