Dvakrát měř, jednou řež...

Naštěstí to neplatí pro moje šití! Ovšem pro moje "podnikatelské" uvažování rozhodně ano, ale chybami se člověk učí, že? Tak si tak už od začátku loňského roku pomalu připravuji ten svůj "podnikatelský záměr" a nyní se rozhoupávám k reálným krokům k jeho uskutečnění a ono ejhle. Můj zamýšlený název mi někdo zabral. V dubnu jsem si ověřovala jeho dostupnost a paní Bára se mi v květnu zaregistrovala. Hlavně, že mi všichni tehdy říkali, ať si to hned všude zaberu :-) A já vůl si to teď neověřila znovu a nechala si vyrobit textilní etikety s dlouho dolaďovaným logem... Včera mi přišly a v návalu radosti, že se mi tak povedly, jsem zasedla k počítači, abych se teda konečně všude možně zaregistrovala. 

Jaké zklamání a proklínání mojí idiocie! Takový ten chvilkový stav "že se na to vykašlu" následovaný uvědoměním, že mám ve skříni kopu látek a v ní část kapitálu, v hlavě že mám spoustu nápadů, a že se nic nemá vzdávat, dokud to není úplně na dvě věci. Takže jsem napsala paní Báře, jestli nechce ty etikety i s logem - prý se rozmyslí, možná by je využila jako prvotní logo a časem by ho změnila. Byla bych moc ráda, kdyby si je vzala, protože jinak je můžu rovnou hodit do koše... 

A tak jsem zasedla k počítači podruhé a hned začala vymýšlet nový název, prohledávat web a jakmile jsem na to přišla, hned si název zaregistrovala na Fleru a na FB. To jsou taky zatím jediné platformy, kde chci výrobky prezentovat, doménu zatím řešit nebudu, ač mi to může klidně někdo zabrat. Já chci zatím jet v malém, nic velkého a platit si prázdnou stránku se mi nechce. 

Pak jsem sedla s tužkou k papíru a když jsem sedla k počítači potřetí, už se začalo pod mou myší rodit i nové logo a mám z něj taky docela radost :-) Ale nechám si to jako překvapení až budu mít to vlastní IČ... A jdu si nechat vyrobit nové etikety... A poprosím, jestli by to mohli poslat jinak než PPLkem :-)

To bylo trochu slabosti... a teď trochu radosti. Julince jsem ušila výletové softky, protože ty ostatní má ve školce. Tentokrát v holčičím duchu, když už vím, že mám dvě holky :-) Navíc se jí hodí k růžové bundě ze sekáče, do které už dorostla. Poslední fotka ilustruje její modelkovskou ochotu - to je reálný průběh focení - deset takových fotek a dvě povedené. Protože nejlépe je všechno vidět, když je to schované za závěsem a navíc to je ohromná sranda k popukání :-D

No a pak taky další dokončená klučičí souprava, zítra ji jdeme odevzdat. A ještě hrací kostka pro Emilku, která si zamilovala všechno, co má obličej - nejen, že očima neustále hltá mě, ale i všelijaký okatý a usměvavý hračky. Plus jsem na ní taky otestovala etiketu, která měla být moje a snad bude někoho jiného, tak aby viděl, jak to bude vypadat...